Prostředí, v kterém žijeme, nás ovlivňuje, a proto si jej lidé od pradávna zkrášlovali. V dnešní době se tato činnost přesunula za ploty soukromých pozemků a za stěny budov. Veřejný prostor upadá a stagnuje a projevuje se to zejména v menších městech či obcích. Lidé jakoby o něj ztratili zájem a pokud už něco vnímají negativně, tak si to spíše nechají pro sebe, možná se s tím smíří a nebo to ignorují. Nejhorší variantou bezpochyby je fakt, že mnohdy si ani neuvědomí, že před nimi nějaký problém ve veřejném prostoru je. K těmto závěrům mě vede osobní zkušenost s nevhodně řešenými detaily, jenž se opakují téměř v každém městě či obci, a nikdo proti nim nic nenamítá. Jelikož vše je zejména o detailech, pojďme se tedy na jeden takový, na první pohled drobný, podívat.
Každá obec i domácnost musí řešit nakládání s odpady a součástí tohoto koloběhu jsou i sběrná místa v podobě kontejnerových a popelnicových stání. Tento prvek, který je na první pohled neviditelný, je ale o to výraznější v případě, že se na něj zaměříme a v tu chvíli si uvědomíme, o jak do očí bijící záležitost se jedná. Každého z Vás napadne zejména estetický problém, nicméně mnohem závažnější skutečností shledávám fakt, že některá řešení nejsou (plně) funkční, nebo dokonce omezují užívání jiných městských prvků. Je až s podivem, jak nakládáme s takto pro společnost důležitým prvkem. Nalezneme jej u každého bytového domu či většího komplexu budov, v podobě jednotlivých nádob jej nalézáme před každým rodinným domem, a přesto se mu dostává minimální pozornosti, finančních prostředků a přemýšlení. Níže uvádím několik příkladů vybraných míst, na nichž chci prezentovat vybrané nedostatky.
Stání 01:
Na snímku vidíme dobře umístěné kontejnerové stání, které stojí mimo hlavní vstupy do bytového domu, nezužuje průchozí šířku chodníku a není příliš daleko od pozemní komunikace a možnosti vyvážení. Avšak první nedostatek spatřuji v tom, že v daném místě není nijak omezeno parkování osobních automobilů na chodníku před stáním a jelikož se nelze spoléhat na slušné vychování všech občanů, tak v celkovém kontextu úzkých sídlištních silnic vzniká zbytečná komplikace pro popeláře, kteří musí kontejnery přesouvat na delší vzdálenosti a zároveň se tím na delší dobu blokuje doprava v místě. Druhý nedostatek spatřuji v celkové neestetičnosti místa a jeho volném zpřístupnění. Stálo by za úvahu ohradit kontejnerová stání zástěnou, která by jednak zpříjemnila pohled a zároveň by zabránila roznášení odpadků vlivem povětrnosti, zvířat apod. Takto upravené stání by se dalo provést i ve variantě kompletně uzavíratelné kóje, která by se v problematických částech obcí dala na noc zamykat a zabránilo by se tak vandalismu. V neposlední řadě by se takto vyřešený prostor dal zastřešit a nedocházelo by tak ke vnikání deště do kontejnerů a ke znehodnocování obsahu, což může být i nebezpečné v případě biologického odpadu, jenž při zapaření může vzplanout.
Stání 02:
Všechny výše uvedené nedostatky spatříme i na tomto obrázku a přidat k nim můžeme zúžení průchozí šířky chodníku, jenž je umocněno zaparkovanými vozy. Námětem k zamyšlení je nedávná přístavba protějšího bytového domu, kde si mohlo město vymínit po investorovi zohlednění tohoto problému a umístění kontejnerového stání v parterové části objektu. Tento způsob řešení však vyžaduje, aby město mělo koncept řešení odpadových stání a musela by být snaha domluvit se s investorem, aby se připravil o část prostor, i když kontejnery jistě užívají i nájemníci jeho domu. Každý žijeme v nějakém prostoru a měli bychom z něho nejen brát, ale i mu něco vracet.
Stání 03:
Neméně důležitým faktem je i zvážení potřeby některých odpadových nádob a jejich provedení. Plastové koše jsou na první pohled možná levné, ale jsou neestetické a v případě již zdemolovaného oranžového koše, i snadno zničitelné.
Stání 04:
Obdoba stání 01 se všemi jeho nedostatky.
Stání 05:
V těsném sousedství stání 04 se nachází jedno z nejhorších možných umístění kontejnerů. Kromě výše zmíněných problémů zde vidíme, že kontejner výrazně zužuje šířku chodníku. Před pořízením fotografie u kontejneru parkoval osobní vůz, který zpětnými zrcátky ještě více zmenšil průchozí prostor a člověk měl problém projít. Maminka s kočárkem, nebo handicapovaný by musel jít po vozovce, která ovšem v místě nemá bezbariérové napojení. Toto je problém u většiny stání, kde dochází ke zúžení chodníku.
Stání 06:
U toho snímku všechny výše uvedené prohřešky převyšuje fakt, že kontejnery stojí v zemi nikoho a pro člověka jsou z chodníku nedosažitelné. Při vynášení odpadků musí vstoupit do vozovky v nepřehledném místě a handicapovaný se k nim nedostane vůbec. Další absurditou je i vyvážení kontejnerů, které blokuje dopravu před ostrou zatáčkou s prudkým stoupáním. Je jasné, že rizika spojená s vynášením nebo vyvážením odpadků jsou vysoká. Z estetického hlediska umístění kontejnerů dehonestuje přírodní kamennou stěnu s vysokým podílem zeleně.
Stání 07:
Poslední ukázka nám představuje naprostou nekompetentnost při řešení veřejných prostor, která je navíc spojená s probíhající regenerací zeleně. Jak jinak nazvat toto řešení, kdy před samotné odpadové nádoby nechá město vysázet (zřejmě) buky a tato úprava sama o sobě znemožňuje a komplikuje přístup a užívání již tak nevzhledného kontejnerového stání a jeho vyvážení.
Jaké je řešení?
Města, obce ale i vesnice by v první řadě, podle mého názoru, měly mít koncept řešení zmíněného problému (obecně veřejných prostor), který budou vytvářet spolu s odborníky. Jednotlivá kontejnerová stání by měla být řešena stejně, nebo alespoň koncepčně podobně, aby se to nezvrhlo v neestetický mix, kde se každý bude předvádět svou kreativitou. Prvek by měl být jasně definovaný a sjednocený po celém katastru, samozřejmě s přihlédnutím k lokálním okolnostem. Z toho vyplývá, že takové věci nemůže řešit zastupitelstvo či politik sám. Ideální je, aby město mělo člověka, jakéhosi „městského architekta“, který v celém území bude držet obecně koncept rozvoje a směřování.
Osobně bych volil lehké přírodní materiály, v případě potřeby snadno demontovatelné a přemístitelné. Na turisticky rušných místech, nebo esteticky hodnotných prostranstvích (náměstí, okolí památek aj.) by bylo vhodné zvážit rentabilitu skrytých podzemních kontejnerů, kdy na tuto variantu lze čerpat i evropské dotace. S řešením kontejnerových stání souvisí i otázka rozmístění veřejných odpadkových košů, které jsou většinou mimo centra obcí v nedostatečném množství. Otázka financí je důležitá, nicméně esteticky hodnotná řešení nemusí být dražší a jejich přidaná hodnota se pozitivně projeví na krásném prostředí, kde žijeme. Každý chce mít krásný domov, zahradu, tak proč si to odpírat na veřejných místech.